Svátosti jsou „Boží veledíla“ Nové a věčné smlouvy, „síly, které vycházejí“ z Kristova těla, stále živého a oživujícího, jsou to zásahy Ducha Svatého, působícího v jeho těle, jímž je církev. (Katechismus katolické církve 1115)
Svátosti jsou určeny k posvěcování člověka. (srov. Katechismus katolické církve 1123)
Jak je možné v naší farnosti toto naplnit?
Svátost křtu
Svatý křest je základem celého křesťanského života, vstupní branou k životu v Duchu a branou, která otvírá přístup k ostatním svátostem. (Katechismus katolické církve 1213)
Rodiče přinášejí (či přivádějí) své děti ke křtu co možno nejdříve. Základní informace a určení data křtu je možné domluvit osobně, telefonicky i mailem – viz sekce kontakty.
Křest dospělého vyžaduje pevné rozhodnutí a delší přípravu, jejíž délka je silně individuální.
Svátost manželství
Manželský svazek, kterým muž a žena mezi sebou vytvářejí nejvnitřnější
společenství celého života, zaměřené svou přirozenou povahou na prospěch
manželů a na zplození a výchovu dětí je mezi pokřtěnými povýšeno Ježíšem Kristem
na svátost. (Kodex kanonického práva kán. 1055)
Přípravu na svátost manželství je dobré nepodcenit. Vhodný čas pro prvotní určení termínu sňatku může být již rok předem. V takovém případě půjde také snadno domluvit se na přípravných setkáních. Telefon a mail naleznete v sekci kontakty.
Svátost smíření (svatá zpověď)
Ti, kdo přistupují ke svátosti pokání, dostávají od Božího milosrdenství odpuštění urážek, kterých se proti Bohu dopustili, a zároveň se smiřují s církví, kterou zranili svými hříchy a která svou láskou, příkladem a modlitbami pracuje na jejich obrácení. (2. vatikánský koncil, Lumen Gentium 11)
Zpovídá se cca 30 minut přede mší svatou v týdnu. V neděli se zpovídá pouze před mší svatou v Melči.
Svátost biřmování
Svátost biřmování tvoří se křtem a eucharistií souhrn „svátostí uvedení do křesťanského života“, jehož jednotu je nutno uchovávat. (Katechismus katolické církve 1285)
V našich farnostech se udělování této svátosti koná v pravidelných cyklech. Nyní právě začíná příprava – v případě zájmu kontaktujte duchovního správce.
Svátost Eucharistie
Náš spasitel při poslední večeři, tu noc, kdy byl zrazen, ustanovil eucharistickou oběť svého těla a své krve, aby pro všechny časy, dokud nepřijde, zachoval v trvání oběť kříže a aby tak své milované snoubence církvi zanechal památku na svou smrt a na své vzkříšení: svátost milostivé lásky, znamení jednoty, pouto bratrské lásky, velikonoční hostinu, v níž je požíván Kristus, duše se naplňuje milostí a dává se nám záruka budoucí slávy. (2. vatikánský koncil, Sacrosanctum Concilium 73)
Mše svaté se konají ve farnosti pravidelně – viz program bohoslužeb. Pokud dospělý neprošel v dětství přípravou na první svaté přijímání, je možné ji absolvovat i ve zralém věku.
Svátost pomazání nemocných
Pomazání nemocných „není svátostí jen pro ty, kdo se ocitli v krajním ohrožení života. Proto je příhodná doba pro její přijetí jistě už tehdy, když věřící začíná být v nebezpečí smrti pro nemoc nebo stáří. (2. vatikánský koncil, Sacrosanctum Concilium 73)
V praxi je vhodné nečekat až na poslední chvíli a zavolat kněze klidně i dříve než později. Pro záchranu duše je možné volat kdykoli, viz sekce kontakty.
Svátost kněžství
Kněžství je svátost, skrze kterou pokračuje v církvi nadále až do konce časů poslání, které Kristus svěřil svým apoštolům; je to tedy svátost apoštolské služby. Člení se ve tři stupně: biskupství, kněžství a jáhenství. (Katechismus katolické církve 1536)
Muži, kteří zaslechli ve svém srdci volání Pána ke kněžství, jsou přijímání svým biskupem k formaci a studiu. V prvních krocích jim má být nápomocen jejich duchovní správce, který je k dispozici – viz sekce kontakty.